Výprava za českými korunovačními klenoty

Sedm zámků museli klíčníci odemknout, aby Korunní komora ve Svatováclavské kapli vydala nejvzácnější poklad naší země. A já se poprvé v životě vydala na náročnou a mrazivou cestu k nim.

Má slavnostní premiérová výprava za českými korunovačními klenoty se započala 19. ledna 2023 v 8:20 v polovině Starých zámeckých schodů, kde jsem narazila na konec fronty. Ajaj, tak to bude dlouhý. První zdržující kontrola je u vstupu do hradu, ale za ní jsem hezky popošla až do poloviny zahrady Na Valech. Sluníčko krásně hřálo a já se těšila čím dál tím víc. Lidé okolo mě si povídají, dobrá nálada a krásný výhled na Prahu tu je. Usmívám se, i když je mi v mínus dvou stupních trochu zima a záda bolí jako ďas.

Stoupám po Býčím schodišti... a už vidím vysoké věže katedrály! Jsem blízko velkému zázraku. Nahoře na nádvoří je pěkná zima a fouká, brr. Už necítím nohy, ale těšení je pořád větší. Jsem uvnitř. Ve 12:21.Tedy přesně po čtyřech hodinách. Další kontrola, tentokrát jako na letišti, nejen rámy, ale i skenery kabelek a batohů. S pokorou vcházím do katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha. Hrají varhany, okamžitě mi naskakuje husí kůže a chvílemi se mi do očí derou slzy. To je pokaždé taková krása! Do vitrážových oken svítí paprsky slunce a vy máte pocit, že se tu musí dít zázraky. A už stojím před otevřenou Svatováclavskou kaplí.

Skoro otevírám pusu.. hledí na mě prázdné oční důlky lebky svatého Václava. Chvíle, kdy se ve vás zastaví krev a v duchu se přenesete do roku 935, kdy byl zavražděn. A teď, v roce 2023, tu před ní tiše a dlouho stojím já. Král Karel IV. byl velký sběratel relikvií. Jednou z nejcennějších, kterou kdy získal, je právě lebka svatého Václava, knížete a patrona českého národa. Václav byl zákeřně zavražděn 28. září 935 u vstupu do kostela ve Staré Boleslavi kvůli sporům o moc a český trůn. Jeho ostatky jsou dosud pochovány v katedrále sv. Víta, kde mu nechal Karel IV. postavit překrásnou Svatováclavskou kapli. Lebka je vystavena ve skleněné vitríně, na stříbrném soklu a odpočívá na stříbrem vyšívaném polštářku. Na lebce sedí zlatá čelenka se svatováclavskou orlicí, okolo ní jsou vzácné zelené chrysoprasy a po stranách visí ozdoby s českými granáty. Lebka je pokrytá závěsy a působí tak tajemně.. musím říct, že pohled na ní byl úplně nejvíc... člověk se ponoří do staletí dávno minulých a přeběhne mu mráz po zádech.

Nerada pokračuju dál. Ale už je vidím. Ve velké vitríně obestoupené hradní stráží. České korunovační klenoty. Největší vzácnost a poklad. Srdíčko buší, hlavou se míhají dějiny... cítím hrdost a dojetí... představuju si slavnou korunovaci a Karla IV., kterému možná právě na tomhle místě pokládá arcibiskup na hlavu Svatováclavskou korunu a on se stává naším nejvýznamnějším panovníkem a králem.

Ach.. zlaté jablko, žezlo, kříž, zlatem se třpytí, drahokamy září. Opravdu zázrak. Oči přecházejí..a dech se tají nad nejvzácnější součástí korunovačních klenot. Svatováclavská koruna. Tu nechal Karel IV. vyrobit roku 1346 a 2. září 1347 jí byl v katedrále svatého Víta slavnostně korunován. Koruna se skládá ze čtyř spojených dílů, z každého z nich vybíhá velká lilie. Nad korunou se kříží pásky, které byly použity z opravdového zlatého opasku Karlovy manželky Blanky z Valois. Na výšku i šířku měří koruna 19 cm a váží 2,358 kg.

Je vyrobena z 21 - 22 karátového zlata a zdobí ji neskutečných 94 drahých kamenů a 20 perel. Uprostřed čela září červený rubelit, nad ním ve květu lilie rubín ve tvaru srdce. A dole pak největší modrý Safír. Všechny drahokamy mají přírodní tvar, jsou jen různě leštěné. Některé mají v sobě vyvrtané dírky, což svědčí o tom, že byly původně navlečené na šňůře jako korále. Na vrcholu koruny je kříž, v něm je dutá schránka a v ní by měl být uložen trn z Kristovy koruny. Po obvodu křížku je nápis: "Zde leží trn z koruny Páně".

V roce 2003 byla koruna prozkoumána, ale zjistilo se, že je dutina prázdná. Vloni se ale pomocí speciálního rentgenu objevilo, že je na dně křížku ještě jedna dutina a památkáři nepochybují, že je trn opravdu uvnitř. Já tomu taky věřím. Korunu věnoval Karel IV. svatému Václavu, na jehož lebce dlouhé roky spočívala. Proto nese jméno Svatováclavská po našem nejvýznamnějším světci. Nádhera a dokonalost.

Žezlo a jablko nechal Karel IV. vyrobit jako součást korunovačních klenot. Původní originály jsou ale uloženy v klenotnici ve vídeňském Hofburgu, kam byly převezeny za 30. leté války. Nebyly tak krásně zdobené a nebyly posázené drahokamy. Žezlo a jablko, které tu máme na Pražském hradě nechal vyrobit císař Ferdinand I. roku 1533 a původně sloužili Habsburkům. Jablko je celé ze zlata, je vysoké 22 cm a váží 780 g. Na jeho vrcholu je velký kříž ozdobený modrými safíry, červenými spinely a perlami. Zlaté žezlo je dlouhé 67 cm a váží 1013 g. Je do něj vsazeno 62 perel, 4 safíry a 5 spinelů. Zakončeno je krásným ornamentem ve tvaru rozkvétajícího poupěte.

Opodál v další vitríně visí korunovační plášť s hermelínem. Ten se mi zdá takový malý a drobný.. tolik staletí musel vydržet pohromadě. Je ušitý z luxusní hedvábné tkaniny zvané zlatohlav. Vyšívaný je nití obtočenou plochým zlatým drátkem. Plášť nemá rukávy, zato vzadu je prodloužený do vlečky, to aby korunovaný král udělal ten nejlepší dojem. Dlouho jsem tu stála a uvnitř dušičky se mi odehrávaly příběhy z našich dějin a já cítila obrovské štěstí a vděk za to, že tu můžu být. Když jsem pak vyšla před katedrálu, bylo 13:13. Šťastná, unavená, spokojená. Nejsilnější zážitek na který nikdy nezapomenu.